Ukázky použití počítačového modelu IS-LM:
Ukázka číslo 1: Výsledek modelu při použití přednastavených hodnot:
Ukázka číslo 2: Zvýší-li se citlivost poptávky po reálných zůstatcích na úrok (o 20 %), měla by být křivka LM plošší, v důsledku čehož by měla vzrůst úroveň rovnovážného výstupu a klesnout rovnovážná úroková míra:
Ukázka číslo 3: Pokud by došlo ke zvýšení nabídky peněz M o 25 % v důsledku monetární expanze, zvýšily by se reálné peněžní zůstatky M/P a křivka LM by se posunula doprava dolů. Rovnovážný výstup by vzrostl a úroková míra by poklesla:
Ukázka číslo 4: Zvýšení autonomních výdajů (například v důsledku expanzivní fiskální politiky) posune křivku IS doprava nahoru. Zvýší se rovnovážný výstup i úroková míra:
Ukázka číslo 5: Pokud je citlivost investic na úrokovou míru velmi nízká - blíží se nule - je křivka IS téměř svislá. Situace, kdy by byla úplně svislá se nazývá "past investic" - poptávka po investicích nezávisí na úrokové míře a monetární politika je neúčinná.
Další zajímavé posice křivek IS a LM jsou:
Past likvidity: Pokud se citlivost poptávky po reálných zůstatcích na úrokovou míru blíží nekonečnu je křivka LM vodorovná, tedy poptávka po penězích nezávisí na úrokové míře. Monetární politika je potom neúčinná, ale fiskální politika je maximálně účinná, protože nevyvolává změny úrokové míry, a díky tomu nezpůsobuje vytlačení investic.
Klasická křivka LM: Pokud se citlivost poptávky po reálných zůstatcích na úrokovou míru blíží nule, křivka LM je v podstatě svislá a odpovídá tedy klasické teorii poptávky po penězích. Potom platí, že monetární politika je maximálně účinná, neboť zvýšení peněžní zásoby zvýší výstup, ale nikoli úrokovou míru.
